Afázie

Slova jsou pro nás samozřejmá, až když je nemáme, pocítíme, jak moc nám chybí.

Afázie bere lidem slova z hlavy, není snadné říct ta pravá, rozumět jim, číst, psát. Někdy není snadné ani pojmenovat vlastní děti nebo požádat o čaj. Vyprávět příběh z mládí je neskutečná námaha s nejistým výsledkem.

Co je afázie?

Afázie patří mezi nejvážnější a nejkomplikovanější narušení komunikačních schopností. Je to porucha již vybudované řeči, která vzniká následkem ložiskového poškození mozku při cévní mozkové příhodě, traumatu, nádoru, zánětlivých onemocněních apod. Existuje několik typů afázií, jejich příznaky jsou odlišné v závislosti na místě a rozsahu poškození mozku. Žádné dvě osoby s afázií nemají identické potíže a neexistuje tedy ani univerzální postup v terapii, proto se vždy obraťte na klinického logopeda, který vám poradí vhodná cvičení. Afázie může znamenat potíže s:

- porozuměním - od vážné ztráty porozumění významu slyšených slov, přes obtíže v porozumění složitějším vztahům ve větě, po sníženou schopnost orientovat se v delším projevu či zachytit konverzaci s více lidmi. Poruchy porozumění jsou velmi časté a mohou mít za následek mnohá drobná i vážnější nedorozumění - pokud osobě s afázií řeknete, že Petr praštil Pavla, je dost možné, že za darebáka bude Pavel. Naslouchání řeči je pro osoby s afázií vždy namáhavější a únavnější.

- výbavností slov, pojmenováváním, spontánním řečovým projevem.

Osoby s afázií mají často obtíže pohotově najít vhodné slovo,

mohou zaměňovat slova - obvykle slova významově blízká (pro označení talíře může afatik použít slovo hrnek, ale někdy i slovo boty), mohou slova komolit (např. čopuchy pro punčochy), nebo mohou mít obtíže v sestavení věty a slova řadí za sebe bez ohledu na gramatická pravidla (táta boty nový).

V nejvážnějších případech může dojít k úplné ztrátě řeči, nebo se může objevit nežádoucí opakování stejné slabiky, slova či sousloví - v takovém případě určitě vyhledejte pomoc klinického logopeda.

- čtením (alexie)

- psaním (agrafie)

- počítáním (akalkulie)

Afázie se může vyskytovat souběžně s poruchami řízení naučených cílených pohybů mluvidel či končetin (apraxiemi) nebo i s poruchami rozeznávání zvuků, objektů či tváří (agnóziemi).

Ze stejných příčin (cévní mozková příhoda, úraz, nádor...) může být narušena i motorická realizace řeči - jedná se však o jinou poruchu řeči (dysartrii) - terapie pak bude zaměřena zcela odlišně. Je úkolem klinického logopeda od sebe jednotlivé poruchy rozeznat a navrhnout vhodná cvičení. Kombinace afázie a dysartrie je možná.

Neschopnost slovo vybavit či mu rozumět samo o sobě neznamená narušení mentálních schopností!

Terapie a prognóza

V akutní fázi - na počátku onemocnění - jsou osoby s afázií obvykle hospitalizovány na neurologickém oddělení. Dochází ke spontánní úpravě stavu řečových funkcí. Logopedická péče je již v této fázi MOŽNÁ a ŽÁDOUCÍ. V případě, že pozorujete u svého blízkého potíže s řečí, informujte se, zda je v péči klinického logopeda, buďte přítomní u vyšetření i terapie, ptejte se, jak můžete se svým blízkým komunikovat, eventuálně cvičit.

V období následné péče jsou osoby s afázií často umístěny na rehabilitačních klinikách, v rehabilitačních ústavech, na odděleních LDN - i zde žádejte logopedickou péči. Cvičit je třeba krátce a často. Pokud není v možnostech logopeda pracovat s afatikem několikrát týdně, měl by o postupech terapie zaškolit někoho z rodiny, kdo bude s osobou s afázií pravidelně cvičit. Po propuštění do domácí péče je třeba na logopedii docházet ambulantně. Afatik by měl zůstat i v péči neurologa, event. internisty. Je-li třeba, poruchám hybnosti se věnují fyzioteraputi a ergoterapeuti. Psychologická péče o osoby s afázií i jejich blízké je klíčová. Důležitý je kontakt s lidmi (rodinou, přáteli, známými).

I v chronické fázi je třeba pokračovat v logopedické péči - reedukace může být efektivní i mnoho let od vzniku afázie. Vedle individuální terapie je možno využít i terapii skupinovou. Podstatné je udržovat kontakty s okolím. Lidé s afázií se mohou účastnit rekondičních pobytů nebo žádat o pobyt v lázních.

Na počátku může být stav dramatický, v akutní a subakutní fázi ale dochází ke spontánní úpravě. Ke zlepšení však (vlivem cvičení) může dojít i mnoho let od vzniku onemocnění.

Prognóza závisí na rozsahu poškození mozku, věku, vhodnosti reedukačního postupu a intenzitě cvičení, ale hlavně na motivaci a vůli pacienta.

Stav se zlepšuje postupně, léčba je dlouhodobá. Lehčí formy afázie mohou zůstat zcela bez následků. Někdy se pokroky mohou zdát pomalejší, než bychom si přáli, což není důvodem pro ukončení logopedické péče. Naopak je třeba intenzivně pokračovat, každý pokrok je cenný.

Kde hledat logopedickou péči?

Kontakty na klinické logopedy najdete na:

adresář logopedických pracovišť

V případě jakýchkoli komplikací s vyhledáváním či doporučením logopedické péče se na nás obraťte, rádi vám pomůžeme.